Fotíme s Koalou: Na koncertě

Po podzimních mlhách a smogových situacích přichází Vánoce. Snad každé větší město při této příležitosti pořádá obrovské množství různých adventních koncertů a jiných doprovodných akcí. Naše Koala u toho nesměla chybět a už delší dobu fotila a zkoušela, jak vůbec něco takového s běžným fotoaparátem nafotit. Zrcadlovka se světelným objektivem je jistě krásná věc, ale jak fotit noční koncerty s běžným kompaktem? Jde to vůbec? Koala trochu zapátrala, vyzkoušela a má odpověď. Ano, jde to! Samozřejmě s nejedním kompromisem.

Mlhy a smogu bylo dost, blíží se Vánoce a spousta kulturních vánočních akcí.
 

Nočnímu focení se Koala chce věnovat podrobněji někdy později. Dnes se zaměří právě na zmíněné koncerty. Aby věděla jak na to, vše nejprve vyzkoušela doma. Vlezla do tmavé koupelny, nechala na sebe svítit baterku a vyzkoušela prostou automatiku. Výsledkem je ale paradoxně přesvětlená fotka, která je navíc velmi neostrá. Toto asi nebude správná cesta.

Tak takhle to fakt nepůjde. Že by v noci nešlo fotit z ruky?
 

Proč je ale Koala na fotce tak světlá a rozmazaná? Nezapomeňte, že fotoaparát se snaží udělat ze snímku středně šedou. A pokud je všude dokola tma a jen něco málo nasvíceno, "přihulí" expozici natolik, aby nasvícená plocha byla téměř bílá a v průměru dala naší prokletou střední šedou. S Koalou jsme tedy zkusili výraznou podexpozici (o více než 1 EV).

Koala strašidlo.
 

A heleme se! Koala konečně vypadá jako strašidlo, nikde žádné přepaly, hezké stíny. Snímek jak má být a přitom focený z ruky ve tmě naprosto obyčejným kompaktem. Samotná korekce expozice ale není jedinou věcí, kterou je nutno brát při focení ve tmě v potaz. Samozřejmě u nočních scén je výborným pomocníkem stativ. Pokud ale fotíme zmíněné koncerty, kde všichni dělají všechno možné, jen nestojí na místě, stativ je stejně zbytečný. Hlavním problémem je právě pohyb postav. S Koalou jsme navštívili pár volně přístupných koncertů a nyní vám ukážeme několik nafocených snímků a vysvětlíme, proč jsme fotili tak, jak jsme fotili. Následující snímky jsou s výjimkou fotografie skupiny No Name na konci kapitoly foceny běžnými kompakty v ceně 2000 až 6000 Kč s DPH. Co jsou hlavní problémy a jak je obejít?

Pohybové rozmazání, šum, to vše může dělat velké problémy.
 

Je nutné si uvědomit, co je cílem focení na koncertech a především co je nejdůležitější pro jakž takž kvalitní snímek. Přiznejme si, že pro focení kompakty to opravdu není šum. Ten je samozřejmě problémem, ale lepší je zašuměná pohybově nerozmazaná fotografie než sice křišťálově čistá fotka bez šumu, ale totálně rozmazána pohybem interpretů i třesem vaší ruky. Alfou omegou koncertního focení je tedy krátký expoziční čas, a tedy pohybová ostrost (výjimkou jsou samozřejmě fotografie, kde právě onen pohyb chcete zachytit, ale nyní předpokládejme, že chceme ostrou fotku).

Relativně běžný kompakt za 6000 Kč vyfotí i takto atmosférické foto.
 

Co nám ale hatí snahu o krátký expoziční čas? Každopádně je to málo světla. To neovlivníme. Musíme tedy nějak fotoaparátu říci, aby stihl v krátké době pobrat dostatečné množství světla pro vznik fotografie. A zde se dostáváme znovu k tomu, co už dávno známe. Koala začne tím jednodušším, citlivostí ISO. Chtě nechtě prostě budete muset jít s ISO nahoru. Díky tomu bude fotoaparát schopen v relativně krátké době posbírat hodně světla, cenou za to ale bude silný šum, agresivní odšumování a rozpatlané detaily. Znovu ale připomeňme, že není naším cílem vyfotit kompaktem fotografie do časopisu na celou A4 stranu, ale pořídit aspoň nějaké rozumné snímky, které budou svou kvalitou akceptovatelné pro tisk na nějaké malé formáty, případně na Facebook a podobně.

Hlavně nezmeškejte působivé nasvícení některých scén. A neobtěžujte neustálým focením nad hlavou ostatní, i oni se chtějí dívat ;-)
 

Najděte si tedy citlivost, kterou jste schopni akceptovat. Zatímco některé kompakty při ISO 800 totálně ztratí veškeré barvy a detaily, u některých jiných je i ISO 1600 rozumně barevné, byť zašuměné. To už záleží na fotoaparátu a musíte si sami vyzkoušet, jak je na tom ten váš. První problém tedy máme vyřešený. S citlivostí jsme šli nahoru, na snímcích máme sice "hafo" šumu, ale fotografie jsou nyní pohybově ostřejší, i když to pořád ještě není ono. Fotografie jsou často moc světlé a bez atmosféry. Zde už nastupuje korekce expozice, kterou Koala vyzkoušela na začátku při focení sebe jako strašidla. Na scéně je tma, a tak by tma měla být i na snímku. Na koncertech nezřídka využijete zápornou korekci expozice i mnohem více než 1 EV. Naše Koala nejčastěji používá -1,3 EV až -1,7 EV.

Lásku k hudbě Koala prokazuje i vlastnictvím starého gramofonu.
 

Co se stane? Korekce expozice je vlastně znatelné snížení expozičního času, případně citlivosti. Zkusme třeba předpokládat, že fotíme danou scénu s časem 1/30 sekundy a citlivostí ISO 1600. Když podexponujeme o 2 EV, dostaneme se na čas 1/120 sekundy. To je ale možná až moc velký luxus :-) Tak krátký čas už zmrazí většinu pohybu na únosnou míru, ale co takhle využít podexpozici ke snížení citlivosti? V podstatě zkusíme podexpozici využít pro vyřešení dvou problémů najednou.

Snížíme citlivost z ISO 1600 na ISO 800 a místo původní 1/30 sekundy tak dostaneme velmi dlouhý čas 1/15 sekundy. Nicméně podexpozice o zmíněných 2 EV nám ho zkrátí na 1/60 sekundy. Výsledkem je tedy to, že nebudeme mít přeexponovanou fotografii s dlouhým časem (1/30 s při ISO 1600 způsobujícím vysoký šum), ale naopak expozičně tmavší a především více atmosférické fotografie s kratším časem (1/60 s pro menší pohybovou neostrost a ISO 800 pro menší šum).

Nezapomeňte vyfotit i samotnou scénu a detaily :-)
 

Jistě jste pozorní čtenáři a neuniklo vám to, že doposud Koala detailně nemluvila o cloně a světelnosti objektivu. Bude se tedy trochu opakovat s informacemi z předchozích dílů, ale opakování je matka moudrosti a bude dobré si dát již nabyté vědomosti do nových souvislostí.

Čím více zazoomujete, tím je světelnost objektivu zpravidla horší. Snižuje se tedy množství světla, které proudí objektivem a je nutno déle snímat (a navyšovat citlivost), aby byla fotografie rozumně světlá. Tím, že fotíte na delší ohniska, také vytváříte další problém. Jednak čím delší ohnisko, tím kratší čas je nutný k udržení ostré fotky (zde trochu pomůže stabilizace) a také tím menší pohyb interpretů stačí k tomu, aby se na fotografii rozmazali (tady už vám jakkoli účinná stabilizace nepomůže). A opět je nutné navyšovat citlivost, a tedy i šum.

Koala to tedy otočila. Co získáme tím, že nebudeme fotit šílené detaily, ale vezmeme snímky trochu více zeširoka? Stačí třeba ubrat jeden dva kroky zoomu. Tím, že použijete kratší (tzn. širší) ohnisko, můžete si dovolit delší čas snímání, abyste snímek udrželi v ruce bez třesu a navíc se pohyb interpretů tak výrazně neprojeví. Kratší ohnisko většinou znamená i lepší světelnost, takže opět získáváte k dobru kratší čas, který znovu můžete snáze udržet a opět se vám muzikanti o něco méně rozmažou. Tím vás ale Koala nenabádá k tomu, abyste detaily nefotili. Nikoli, jen si občas uvědomte, co můžete obětovat a co už ne.

Jak říkala Koala, ne vždy musí být ostrá fotka ta dobrá.
 

V zásadě lze doporučit takové nastavení fotoaparátu, které vám dovolí dosáhnout času alespoň 1/40 sekundy. Samozřejmě kratší časy budou lepší, ale s tímhle se už dá aspoň nějak fotit. Jak vám ukazuje Koala na snímku výše, někdy se i delší čas může hodit a ostrá fotka nemusí být vždy ta nejlepší. Někdy je naopak vhodné pohyb interpretů podpořit a ne jej zmrazit. Jako ve všech dílech, i zde platí "Musíte vědět, co chcete vaší fotografií říct". Nejdůležitějším pravidlem k pomalu blížícímu se závěru dnešního dílů Koala dodá ještě jednu věc. Zapomeňte na blesk! Ten je velmi slabý, dosvítí jen několik metrů (u běžných kompaktů tak kolem 4 metrů). Jste-li třeba 20 metrů daleko, dopadne tam pouhá 1/25 světla, která je v oněch 4 metrech.

Pokud vám přijde, že fotografie s bleskem bývají ostřejší, je to tím, že kompakty většinou s bleskem nastavují krátký expoziční čas kolem 1/60 sekundy. Právě proto jsou tyto fotografie ostřejší. Jenže fotoaparát počítá s tím, že nejste tak "naivní", abyste s bleskem fotili na kilometr daleko a ostatní parametry nastaví tak, že by odpovídaly snímání s bleskem na krátkou vzdálenost. To ale není pravda a fotografie tak bývají kvůli velké vzdálenosti tmavé až moc, nehledě na to, že se vám velmi rychle vybije baterka.

Se zrcadlovkovým APS-C čipem a objektivem se světelností F2,0 je ta práce ale pochopitelně úplně o něčem jiném.
 

Pokud máte zrcadlovku a náhodou si ji na nějakou takovou akci můžete vzít (zpravidla jen pouliční festivaly, případně některé hornické oslavy bez vstupného), určitě to také můžete zkusit. Zejména se světelnými objektivy dosáhnete mnohem vyšší kvality snímků. Vyšší ISO tam totiž neprodukuje tolik šumu, mnohem lepší světelnost dovolí jít s citlivostí znatelně níž, což kvalitu dále zlepšuje. Jak jsme ale dnes viděli, i s běžným kompaktem se dají fotit velmi pěkné koncertní snímky alespoň v rozlišení akceptovatelném pro web a nenáročné tisky.

Zajímavé scény je ale možné vyfotit i za poměrně dobrého světla.
 

Samozřejmě čím lepší světlo, tím menší korekci expozice do minusu budete potřebovat, tím menší ISO citlivosti budete potřebovat a tím pádem budete mít i kvalitnější fotografie. Otázkou je jejich atmosférický náboj. Zde už se nesmíte spoléhat na světelné efekty, ale opravdu vystihnout ty nejsprávnější okamžiky, což není vždy jednoduché. Koala se vám nyní omlouvá, že se dnes neukázala na mnoha fotografiích, ale její pěvecká dráha je zatím jen v plenkách a na koncertním pódiu ještě nevystupovala. Až bude mít svůj první koncert, jistě se s vámi o toto foto podělí. Mezitím...

 

... si vyleze na svůj stromek ve květináči a bude trénovat zpěv vysoko nad zemí.

Ze seriálu Fotíme s Koalou z webu Digimanie.cz