Recenze Apple MacBook Air M2 13" 8 GPU 256 GB (2022) od ONDŘEJ VACHEK z pohledu "PC"čkáře a fotografa

Osobně jsem nikdy nebyl moc stavěný na mobily, nebo počítače Apple. Už od malička jsem používal systém Windows ať už v notebooku, nebo ve mnou postaveném stolním stroji, když mi bylo ještě náct. Nechápal jsem, co lidi k MacOS tolik táhne. To se však změnilo s nástupem Apple čipů M1. Jejich energetická nenáročnost a parádní výkon přesvědčily i mě, celoživotního “PCčkaře”. A když jsem na pár týdnů dostal do rukou nový Macbook Air s čipem M2, uvědomil jsem si, že je to pro fotografa v pohybu téměř ideální stroj. Tak moc, že vážně přemýšlím o přechodu.

Tenký, tichý, výkonný

Pouhých 11 milimetrů a přitom opravdu úctyhodný výkon. Nový M2 čip z výroby Apple Macbooku umožňuje pracovat svižně, rychle a bez větších škobrtnutí. S běžnými procesy neměl sebemenší problém a nikdy se mi nestalo, že bych musel na cokoliv kdykoliv čekat. Co ale při náročnější práci? Byl to můj denní počítač, který jsem používal jako aktivní fotograf. Denně jsem zpracovával fotografie v Adobe Lightroom. Občas jich bylo pouze deset z hodinové street fotografické procházky, jindy zase několik tisíc z focení dvou klasických koncertů během jednoho dne. 

I v těchto případech počítač pracoval spolehlivě a bez větších problémů vyjma jednoho. Oproti Macbookům řady Prototiž tento Air nemá aktivní chlazení procesoru. M2 čip je sice energeticky velmi efektivní a tepla při běžné práci vydává minimum. Když si však musí máknout, tak už se umí zahřát. Nebylo to nic vážného, počítač bylo stále pohodlné používat i na klíně, ale po chvilce jsem se zapotil. 

Na jednu stranu to však chápu. I při větším záběru byl počítač absolutně tichý. To je velmi příjemná změna od mých předchozích počítačů, které po chvilce práce znějí, jako kdyby se snažily opustit naši stratosféru a kolonizovat nejbližší planetu. Nese to s sebou však jednu nevýhodu. Při větším zapřáhnutí procesoru je mu o několik procent snížen výkon, aby bylo vydávané teplo udrženo na snesitelné úrovni. Při práci s fotografiemi jsem toto “oslabení” nezaznamenal, ve střihu 4K videa už bych však doporučil počítač s aktivním chlazením, jako Macbook Pro, kde je výkon konstantní bez ohledu na náročnost úkolu.

Šestnáct milionů vs jedna miliarda

Jednou z nejzajímavějších novinek, kterou M2 Macbook Air přinesl je displej. Ani M2 Macbook Pro nemá takto kvalitní panel. Úhlopříčka obrazovky je nově 13,6”, na šířku je však stejně veliký. Vyrostl spíše do výšky. Apple seřízl horní okraj, do kterého přesunul hlavní ovládací lištu MacOS systému. Ta je nyní přepůlená výkrojem pro 1080p FaceTime HD webkameru. 

Trošku jsem se samotného výkroje obával, ale je tak dobře implementovaný, že jsem jej prakticky v první minutě začal ignorovat. Při maximalizaci aplikací pak úplně zmizel z výhledu. Naopak jsem byl rád za extra prostor pro práci ušetřený posunem hlavní lišty o kousek výš. 

Rozlišení displeje je krásných 2560 x 1664 bodů, což zajišťuje, že se člověk musí opravdu nepřirozeně snažit, aby viděl nějaké pixely. Veškerý obsah je jasně čitelný, ostrý a bez jakýchkoliv rozmazaných hran. Podsvícení displeje bylo zvednuto na úctyhodných 500 nitů, což je více než běžná televize. I za denního světla se na počítači pracovalo pohodlně. 

Nově je však displej schopný zobrazovat přes miliardu barev. Předchozí modely totiž dokázaly zobrazit pouhých 16 milionů barev. Apple zdroje nikde neuvádějí, zda se jedná o panel desetibitový, či osmibitový s FRC technologií, ale rozdíl je oproti M1 Air, nebo M2 Pro znát. Málokdo si dokáže rozdíl mezi milionem a miliardou přestavit. Milion vteřin je cca 12 dní. Miliarda vteřin je přes 33 let. Pro fotografa je takto barevný displej prakticky nutnost. Proč bychom si pořizovali prvotřídní tělo fotoaparátu, špičkové objektivy, trávili léta zlepšováním svých znalostí, perfektně exponovali scénu a výslednou fotografii upravovali na displeji, který zobrazí pouze zlomek zachycených barev? Rozdíl poznáme převážně v přechodech, které vidíme například na vyfoceném nebi, v tmavých stínech, nebo při tisku.

Výdrž na dny

Apple procesory M1 a M2 mají minimální odběr energie, což s sebou ruku v ruce nese mnohem delší výdrž baterie. Při běžném používání jako jsou emaily, psaní článků, nebo procházení internetu jsem počítač nemusel nabíjet třeba ani několik dní v kuse. Při náročnějších aplikacích jako Lightroom už byla spotřeba větší, ale i tak jsem byl schopný celou zakázku cca 1500 fotek roztřídit a upravit na jedno nabití.

Parádně tomu napomáhá prakticky instantní start. Kdykoliv stačí víko notebooku zavřít a počítač se uspí. Po otevření je však okamžitě připravený používat přesně tam, kde jsme skončili. Tento proces je tak perfektně implementovaný, že si běžný uživatel myslí, že je počítač stále zapnutý. Celou workflow to parádně urychluje.

Za celou dobu používání M2 Macbooku Air jsem na něj prakticky nemusel myslet. Občas chtěl nabít a tím to skončilo. Nemusel jsem zdlouhavě čekat na nějaké nastartování, řešit hlučné chlazení, probouzení, či vypínání. Klasická “bateriová úzkost” byla u tohoto prakticky neexistující, protože jsem měl skoro pořád dostatek energie na několik hodin práce. Celkově Apple slibuje výdrž až 18 hodin nonstop provozu.

Jen ta konektivita…

Drobné rozměry s sebou však nesou jedno “ale”. Na pravé straně najdeme pouze 3,5 mm jack pro kabelová sluchátka, který však zvládne pohánět i sluchátka s vysokou impedancí. Na levé straně pak máme už jen 2 Thunderbolt 3konektory pro vše ostatní. Rychlé jsou dostatečně. 6K monitor utáhnou bez problémů, ale i tak bych uvítal alespoň slot na SD kartu. Takto je uživatel nucen nosit buďto čtečku, nebo propojovat fotoaparát přímo s počítačem. Nebyl to obrovský problém, ale i tak by čtečka karet byla vynikající.

Z loňského M1 Pro/Max Macbooku Pro se nám vrací ještě jeden konektor. Nabíjecí MagSafe port pro bezpečné zapojení nabíječky je vítaný přírůstek oproti předchůdcům. Alespoň tedy nemusíme používat jedno z už tak pouhých USB-C na nabíjení. Pokud však zrovna MagSafe kabel zapomeneme, tak lze počítač přes USB-C stále napájet. 

Toho jsem se obával…

Nechtělo se mi jej vracet. Pracovalo se mi na něm naprosto parádně! Na rychlost, plynulost a jednoduchost jsem si zvykl okamžitě a teď se mi na můj Windows počítač ani neche sáhnout. A to jsem se ani nerozepsal o klávesnici, na které se mi pracovalo krásně. Psaní na Macbook Air M2 je radost. Ideální pro fotografa, kterému záleží na rozměrech, hmotnosti, výdrži a kvalitním displeji. 

Popis a parametry